NIPOS > Význam vykazování investic do kultury aneb Jak data pomáhají kultuře

Význam vykazování investic do kultury aneb Jak data pomáhají kultuře

Investice do kultury neznamenají pouze kapitálové výdaje na pořizování dlouhodobého majetku. Vyjadřují širší význam investic, tedy výdajů s očekáváním budoucích výnosů. Veřejné výdaje na kulturu jako dlouhodobou investici můžeme chápat – do lepší kvality života, sociální soudržnosti, udržitelného růstu a silné národní či lokální identity. Největšími garanty a často i poskytovateli veřejných kulturních služeb jsou obce. Kolik z více než šesti tisíc českých obcí vykazuje investice do kultury správně?

Co se v článku dozvíte

  • Jak veřejné kulturní investice zlepšují kvalitu života i ekonomický rozvoj.
  • Kolik obcí výdaje na kulturu nehlásí a proč tím riskují ztrátu podpory.
  • Jak Satelitní účet kultury a Monitor státní pokladny tato data využívají.
  • Proč přesné údaje umožňují lepší plánování, spravedlivé financování a odolnost vůči krizím.

Na konci května 2025 jsem byl pozván na webinář Středočeského kraje, abych starostkám a starostům obcí a měst Středočeského kraje, kterých je více než jedenáct set popsal, že vykazovat data o výdajích z územních rozpočtů důsledně a správně má jistý smysl. Na konci června pak byly tyto argumenty představeny také zástupcům všech krajů a hl. m. Prahy na půdě Ministerstva kultury.

Středočeský kraj nechal zpracovat analýzu, ze které vyplynulo, že pravidelně vykazuje data o kulturních výdajích 826 obcí (72 %). Nepravidelně data vykazuje 233 obcí (20 %) a nevykazuje je vůbec 85 obcí (8 %). Pokud by situace byla podobná ve všech krajích ČR, z pohledu veřejných výdajů by téměř pět set obcí bylo kulturně nečinných. Tomu se ale při bohatém kulturním životě českých a moravských obcí chce těžko věřit.

Proč je důležité data vykazovat

Data o kultuře slouží veřejné správě pro nejrůznější účely. Strategické plánování a rozhodování o alokaci veřejných prostředků do kultury, obhajoba veřejné podpory a především vlastní financování veřejných kulturních služeb. Pokud (správná a úplná) data chybí, chybí zároveň (správné) argumenty pro umisťování finančních prostředků do kultury.

Satelitní účet kultury

Satelitní účet kultury každoročně sestavuje NIPOS (od 1. července 2025 Národní institut pro kulturu) a ČSÚ a zachycuje veškeré ekonomické toky v odvětví kultury v České republice. Zdrojem dat jsou Monitor státní pokladny, vlastní šetření Kult (MK) pro jednotlivé kulturní oblasti (jako je divadlo, knihovny, kulturní domy ad.) a specializovaná šetření ČSÚ (Strukturální podniková statistika, Statistika rodinných účtů a další). Výsledky účtu kultury využívá např. veřejná správa (ministerstvo, obce a kraje), dále pak umožňují mezinárodní srovnání především v kontextu EU a slouží jako podklad pro výzkumné aktivity nebo jako studijní materiál pro studenty ekonomických a humanitních oborů. Nelze opomíjet i další využití odbornou i laickou veřejností.

Výsledky účtu kultury za rok 2023

Na konci května 2025 NIPOS a ČSÚ publikovaly výsledky účtu za rok 2023. Šíře kulturního odvětví, robustnost a náročnost sběru a interpretace dat umožňují publikování dat až s více než ročním zpožděním. Celkové zdroje v kultuře dosáhly úctyhodné hodnoty 344 mld. Kč (růst o 5,0 % oproti roku 2022), přičemž zdroje z podnikatelských aktivit (živnostníci, firmy), které se realizují především v tržně orientovaných oblastech, jako jsou reklama, architektura nebo média, tvořily 217 mld. Kč (63 % všech zdrojů). 

Veřejný sektor, jenž finančně podporuje především tradiční a umělecké aktivity, vynaložil 55 mld. Kč (16 %). Přímé platby domácnosti představovaly 65 mld. Kč (19 %). Zbytek tvořily zdroje neziskových institucí a zahraničí (2 %). Výdaje veřejného sektoru tvořily necelá dvě procenta všech veřejných výdajů, což dělá v kontextu velkého množství kapitol a okruhů veřejných výdajů nemalou položku.

Vedle toho je kultura významným zdrojem ekonomického výkonu země. Kultura se podílela z 1,51 % na tvorbě HDP ČR s odhadovanou celkovou produkcí 361 mld. Kč. Počet zaměstnanců v kulturních institucích dosáhl počtu 84 872, počet pracujících v kultuře, tj. včetně „dohodářů“ a živnostníků byl 225 306. Průměrná mzda dosáhla 39 059 Kč (91 % průměrné mzdy ČR), přičemž byly velké rozdíly mezi jednotlivými sektory. Objem investic, v tomto případě výdajů na dlouhodobý majetek, byl 19 mld. Kč. Návštěvnost akcí a institucí se zdaleka nevrátila na „předcovidovou“ úroveň a dosáhla 82% úrovně roku 2019.

Odkud data čerpáme

Jak bylo uvedeno, klíčovým zdrojem o veřejných výdajích (nejen) pro statistiku kultury je Monitor státní pokladny. To je specializovaný informační portál Ministerstva financí, který umožňuje (odborné i laické) veřejnosti volný přístup k rozpočtovým a účetním informacím ze všech úrovní státní správy a samosprávy. Dva důležité pododdíly podle rozpočtové skladby jsou 331 – Kultura a 332 – Ochrana památek a péče o kulturní dědictví a národní a historické povědomí. 

Proč vykazovat data o rozpočtových výdajích správně a úplně

Dle příslušných zákonů platí povinnost pro obce a kraje hospodařit s rozpočtem dle principů úplnosti a pravdivosti, kompletní a správná data umožňuje porovnatelnost výdajů a stanovit aktuální míru decentralizace veřejných služeb, která je v případě kultury velmi velká. Pravdivý a přesně interpretovatelný obraz o kulturních výdajích umožňuje spravedlivější a rovnoměrnější rozdělování dotací a poskytuje přesnější informace o ekonomice kultury.

V mezních situacích, jako byla nedávná pandemie onemocnění covid-19 pak může způsobit, že obce, které jsou kulturně aktivní, ale výdaje na kulturu „schovávají“ pod obecné paragrafy, pak mohou být neviditelné pro distribuci podpory. Vedle důslednosti ve vykazování kulturních výdajů pak může posloužit dobrým účelům i krizová metodika NIPOS, která apeluje především na strategické plánování v kultuře a dialog s organizacemi a poskytovateli kulturních služeb v dané lokalitě.

Nad to správná data umožňují rychlou identifikaci potřeb obcí a krajů na základě ekonomických analýz bez ad hoc dotazování se. Zvyšuje odolnost vůči krizím, posiluje život komunit, zlepšuje provázanost s odvětvím cestovního ruchu a zachování kulturního dědictví. Sociální soudržnost, inovace a kreativita jsou pak zdroji celkového růstu jak ekonomiky, tak životní úrovně obyvatel.

Praktické příklady

  • Uspořádání divadelního představení v obecním kulturním domě ➜ Paragraf 3314 – Divadelní činnost
    • Obec hradí náklady spojené s pořádáním divadelního představení (např. honoráře, technické zajištění, propagace).
  • Rekonstrukce historické kaple ➜ Paragraf 3322 – Zachování a obnova kulturních památek
    • Obec investuje do opravy kulturní památky za účelem jejího zachování a zpřístupnění veřejnosti.
  • Provoz a vybavení obecní knihovny ➜ Paragraf 3314 – Činnosti knihovnické
    • Výdaje obce na nákup knih, technického vybavení knihovny a platy pracovníků.

Celkově lze pochopit situaci nejmenších obcí, kdy je problematické při tarifních podmínkách adekvátně platově ohodnotit pracovníky zodpovědné za hospodaření s rozpočtem. Praxe je často málo flexibilní a má sklon zachovávat status quo. Přesto je nezbytné být i v těchto situacích důsledný a data o výdajích vykazovat správně a úplně. Koneckonců je to povinné, přesné a úplné vykazování výdajů není jen doporučení. Jedná se o zákonný požadavek, minimalizuje dodatečnou administrativu a chrání nezávislost obce. Otřepané klišé říká, že statistika je přesná interpretace nepřesných čísel. Ale čím přesnější čísla mít budeme, tím kvalitnější rozhodování v oblasti veřejných služeb mít budeme.

Shrnutí

  • Správné vykazování investic do kultury má zásadní význam. Představuje dlouhodobé investice do kvality života, sociální soudržnosti, udržitelného růstu a kulturní identity obcí a krajů.
  • Středočeský kraj jako příklad ukázal, že významný podíl obcí (téměř 28 %) nevykazuje nebo vykazuje nepravidelně své kulturní výdaje. To by při obdobné situaci v celé ČR znamenalo velký počet zdánlivě „kulturně neaktivních“ obcí.
  • Význam dat spočívá ve strategickém plánování, alokaci finančních prostředků a správném obhájení veřejné podpory kultury. Bez přesných dat není možné efektivně argumentovat pro potřebnou alokaci finanční podpory.
  • Satelitní účet kultury, zpracovávaný NIPOS a ČSÚ, umožňuje komplexní pohled na ekonomické toky v oblasti kultury. Využívá se pro strategické rozhodování veřejné správy i mezinárodní srovnání.
  • Monitor státní pokladny je klíčový zdroj pro získávání dat o kulturních výdajích. Správná klasifikace výdajů pod položkami „331 – Kultura“ a „332 – Ochrana památek“ je důležitá pro přesné statistické zobrazení.
  • Důsledky nesprávného vykazování mohou spočívat v tom, že obce riskují omezení přístupu k finanční podpoře (například v krizových situacích typu pandemie covid-19). To může poškodit jejich kulturní rozvoj a celkovou odolnost.
  • Přesná data podporují lepší alokaci zdrojů a strategické plánování, které vedou k posilování komunitního života, sociální soudržnosti, a přispívají k ekonomickému a kulturnímu růstu obcí a regionů.
  • Závěrečný apel směřuje zejména k menším obcím, kde je situace složitější kvůli personálním a finančním limitům. Přesto je nezbytné vykazovat data úplně a správně. Kvalitnější vstupní data vedou k lepším rozhodnutím v oblasti veřejných služeb.

Autor Ing. Bohuslav Vondruška, DiS. pracoval patnáct let ve veřejné správě, z toho čtyři roky vedl oddělení kultury městského úřadu a aktivně pracoval s rozpočtovým procesem v oblasti kultury. Nyní je analytikem a vedoucím Oddělení statistiky kultury NIK. Je rovněž zastupitelem dvou a půl tisícové obce.