Význam vybraných uměleckých aktivit pro utváření osobnosti dítěte ve věku povinné školní docházky

Význam vybraných uměleckých aktivit pro utváření osobnosti dítěte ve věku povinné školní docházky a dětský scénický tanec.

Kolektivní zájmová umělecká činnost zejména hudební, ale i taneční, divadelní a výtvarná existuje na území českého státu v rozmanitých podobách již několik století. V moderní době nabývá na novém významu pro svou schopnost probouzet, podporovat a rozvíjet ty stránky člověka, které civilizační procesy a negativní společenské jevy potlačují. Přestože jak rodiči, tak vzdělanci byly tyto činnosti obecně uznávány jako prospěšné a pro dítě zábavné, nebyly až dosud podrobeny hlubšímu zkoumání. Zejména v souvislosti s jejich vlivem na dítě, jeho budoucí postoje a životní hodnoty. Moderní exaktní výzkumy obcházejí oblast umění z dobrých důvodů, neboť se svou povahou exaktnímu zkoumání přirozeně brání.

Historie výzkumů
Přesto se konaly ojedinělé pokusy např. Miloslava Dismana a jeho spolupracovníků – učitelů ve 20 letech minulého století, kteří na severočeských školách zkoumali vliv četby a vystoupení recitačních souborů na žactvo. Po druhé světové válce navázal Miloslav Disman na tuto svoji výzkumnou činnost ve svém rozhlasovém dětském souboru a po více než 10 let sledoval vliv četby, divadla, hudby, filmu a vliv dramatického souboru na umělecký vkus a rozvoj kulturní osobnosti u členů souboru. Jiný pokus je znám ze 70 let, kdy Ústav pro výzkum kultury prováděl průzkum volnočasových aktivit a životních vzorů u studentské a učňovské mládeže a obdobné zkoumání na Ostravsku v 80 letech u učňovské mládeže. Tyto počiny jsou jistě zajímavé, ale omezeného rozsahu a dosahu. Nadále přetrvává citelný nedostatek objektivních poznatků o vlivu zájmové umělecké činnosti na dítě a přes ně na životní hodnoty dospělých. Právě z těchto úvah a předpokladů vycházel ředitel PaedDr. František Zborník a vedoucí pracovníci Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu v Praze při přípravě podnětu k realizaci komplexního srovnávacího výzkumu v této oblasti. Z jejich iniciativy zahájilo v roce 2003 Národní informační a poradenské středisko pro kulturu v Praze z pověření Ministerstva kultury ojedinělý rezortní výzkumný projekt, zaměřený k ověření hypotézy o pozitivním vlivu kolektivních zájmových uměleckých aktivit dětí školního věku na kvalitu jejich životního stylu, sociálních vztahů, kreativity, na vztahy k umění a na vyšší odolnost vůči negativním sociálním jevům ve společnosti.

Personální realizace
Řešitelkou projektu je Mgr. Lenka Lázňovská, koordinátorkou PhDr. Vítězslava Šrámková, odbornými gestory socioložka PhDr. Iva Kůsová a psychologové PhDr. Pavel Vacek, PhDr. z PF v Hradci Králové a Mgr. Eva Pavlíková z Fakulty sociálních věd v Brně. Odbornými garanty pro jednotlivé zkoumané obory jsou Jaroslav Provazník (dětské divadlo), PhDr. Alena Schauerová (dětské folklorní soubory), Doc.Dr. Hana Váňová a PhDr. Jaroslava Macková (dětské pěvecké sbory), Mgr. Jiří Lössl (dětský scénický tanec) a Doc.Dr. Jan Slavík (dětské výtvarné aktivity). Spolupracovníky jsou Jakub Hulák (dětské divadlo), Jana Rychtová a Pavlína Čermáková (dětské folklorní soubory), Lea Šebešová (dětské pěvecké sbory), Mgr. Bohumíra Cveklová a Mgr. Dagmar Nejedlá (Dětský scénický tanec), PhDr. Markéta Pastorová a Mgr. Zdena Synecká (dětské výtvarné aktivity). Koordinátorkami – asistentkami jsou Lenka Novotná a MgA. Anna Caunerová.

Průběh výzkumu
Projekt je koncipován jako střednědobý (pětiletý) kvantitativně pojatý aplikovaný výzkum sociologického typu, prováděný v oborech dětského divadla, dětského sborového zpěvu, dětských výtvarných aktivit, dětského scénického tance, dětského folkloru a ve vybraném srovnávacím (kontrolním) vzorku dětí ze základních škol, které se uvedeným aktivitám nevěnují. Sledovaný věk byl stanoven na 10 – 15 let (děti narozené v roce 1992 a 1993) a jako forma zjišťování zvoleny speciálně vypracované dotazníky. Základní výzkumný vzorek tvoří 5% z celkového počtu 38.500 dětí, které se v České republice aktivně a déledobě věnují zájmové umělecké činnosti v dětských kolektivech/souborech. Výzkumný vzorek tedy tvoří 1900 dětí. Výběr dětských kolektivů měl čtyři kriteria: demografické (zastoupení sídel od velkých měst po menší obce), regionální (zastoupení pokud možno všech regionů), kvalitativní (zastoupení různých typů kolektivů) a zájem vedoucího o spolupráci.

Kontrolní vzorek je společný pro srovnání se všemi obory a byl sestaven v počtu 300 dětí příslušného věku (5 třídy) z těch základních škol po celé České republice, na které máme dobré kontakty a kde je spolehlivý spolupracovník.

Centrální kategorií výzkumu je životní styl dítěte. Jestliže je zapojeno do zájmových uměleckých aktivit, pak lze očekávat se statisticky významnou pravděpodobností, že v průběhu zapojení se bude kvalita jeho životního stylu zlepšovat oproti kvalitě životního stylu dětí, které do těchto aktivit zapojeny nejsou. Dalšími sledovanými kategoriemi jsou sociální vztahy, kreativita, vztah k umění a odolnost vůči negativním sociálním jevům ve společnosti. I u nich je předpoklad, že se u zapojených dětí projeví zlepšování.

První fáze výzkumu na téma Životní styl proběhla v roce 2003 – 2004. Vyhodnocování dotazníků proběhlo v 1 pololetí roku 2004, byla zpracována Matematicko – statistická analýza a Základní interpretace celkových výsledků výzkumu, z nichž pak jednotlivé týmy vypracovaly Výsledky prvního šetření v jednotlivých oborech. Obdobně se postupovalo i u dotazníků pro rodiče, vedoucí a absolventy.

Současně s vyhodnocováním 1 šetření se připravoval dotazník pro 2 šetření na téma Sociální rozvoj dítěte. Tato fáze výzkumu byla zpracována do celkových výsledků a porovnávaly se výsledky základního a kontrolního vzorku. Současně se připravoval dotazník pro 3 šetření na téma Tvořivost. Tato fáze výzkumu doznala značný časový skluz, protože současná metodologie zkoumání tvořivosti např. Torrancenova, pracuje s individuálními charakteristikami, nepoužitelnými v kvantitativním výzkumu s velkým počtem respondentů. Výzkumný tým bylo třeba doplnit o specialistu, který by vhodný dotazník vytvořil. Koncem května roku 2005 byly předloženy a schváleny slovní test a dokreslovací test hravé tvořivosti s časovým limitem, včetně podrobných pokynů pro vyplňování. Protože v tak velkém vzorku nelze beze zbytku zajistit dodržení všech podmínek vyplňování – např. přesných časových limitů, bylo navrženo vytvořit „laboratorní vzorek“ 50 dětí (10 z každého oboru), které nejsou evidovány v základním vzorku a které by kombinovaný test vyplnily za přísně sledovaných podmínek.

Výsledky
Tolik ve stručnosti pokud jde o dosavadní výzkumné práce a nyní k dosavadním dílčím výsledkům, které by mohly zajímat nejen vedoucí souborů dětského scénického tance, ale i širší pedagogickou veřejnost. Jistě je na místě otázka, zda a jak se projevily v první fázi výzkumu rozdíly v životním stylu dětí, které navštěvují dětské zájmové taneční kolektivy a těch ostatních. Zvážíme-li, že se jednalo o děti ve věku 10 a 11 let, žáky 5. tříd základní školy, které jsou v souborech zapojeny většinou maximálně 2 roky, pak nás nepřekvapí, že tyto rozdíly nejsou významné. Kromě začlenění v souboru se běžný život, zájmy, životní styl a vztahy dětí, které navštěvují soubor a dětí, které soubor nenavštěvují, významně neliší. Malé rozdíly jsou v trávení volného času u počítačových her a videoher ve prospěch dětí ze základního vzorku (tráví ho u nich méně) a ve frekvenci četby, hry na hudební nástroj a poslechu hudby rovněž ve prospěch dětí ze základního vzorku (věnují se těmto činnostem více). Dílčí diference vycházejí z rozdílnosti obou vzorků, co do pohlaví, protože v základním vzorku dětského scénického tance téměř nejsou chlapci. Na významnější rozdíly si budeme muset počkat na závěr výzkumu.

Významnější poznatky, pokud jde o vliv souboru na životní styl a životní hodnoty svých členů, přinášejí výsledky dotazníku pro absolventy souborů dětského scénického tance. S různým časovým odstupem od odchodu ze souboru – minimálně 10, maximálně 40 let – vypovídají bývalí členové o získaných dovednostech, vlivu souboru na jejich profesi, osobní život a volný čas, hodnotí, co jim soubor dal a co vzal a sdělují, jaké životní hodnoty jsou pro ně hodně důležité a málo důležité. Z dosavadních dílčích zjištění, jsou poznatky z dotazníku pro absolventy zatím nejcennější, proto bychom s nimi rádi čtenáře seznámili příště v úplnosti.

autor:  Mgr. Bohumíra Cveklová