NIPOS > Význam vybraných uměleckých aktivit pro utváření osobnosti dítěte ve věku povinné školní docházky

Význam vybraných uměleckých aktivit pro utváření osobnosti dítěte ve věku povinné školní docházky

Význam vybraných uměleckých aktivit pro utváření osobnosti dítěte ve věku povinné školní docházky a dětský scénický tanec.

Kolektivní zájmová umělecká činnost zejména hudební, ale i taneční, divadelní a výtvarná existuje na území českého státu v rozmanitých podobách již několik století. V moderní době nabývá na novém významu pro svou schopnost probouzet, podporovat a rozvíjet ty stránky člověka, které civilizační procesy a negativní společenské jevy potlačují. Přestože jak rodiči, tak vzdělanci byly tyto činnosti obecně uznávány jako prospěšné a pro dítě zábavné, nebyly až dosud podrobeny hlubšímu zkoumání. Zejména v souvislosti s jejich vlivem na dítě, jeho budoucí postoje a životní hodnoty. Moderní exaktní výzkumy obcházejí oblast umění z dobrých důvodů, neboť se svou povahou exaktnímu zkoumání přirozeně brání.

Historie výzkumů
Přesto se konaly ojedinělé pokusy např. Miloslava Dismana a jeho spolupracovníků – učitelů ve 20 letech minulého století, kteří na severočeských školách zkoumali vliv četby a vystoupení recitačních souborů na žactvo. Po druhé světové válce navázal Miloslav Disman na tuto svoji výzkumnou činnost ve svém rozhlasovém dětském souboru a po více než 10 let sledoval vliv četby, divadla, hudby, filmu a vliv dramatického souboru na umělecký vkus a rozvoj kulturní osobnosti u členů souboru. Jiný pokus je znám ze 70 let, kdy Ústav pro výzkum kultury prováděl průzkum volnočasových aktivit a životních vzorů u studentské a učňovské mládeže a obdobné zkoumání na Ostravsku v 80 letech u učňovské mládeže. Tyto počiny jsou jistě zajímavé, ale omezeného rozsahu a dosahu. Nadále přetrvává citelný nedostatek objektivních poznatků o vlivu zájmové umělecké činnosti na dítě a přes ně na životní hodnoty dospělých. Právě z těchto úvah a předpokladů vycházel ředitel PaedDr. František Zborník a vedoucí pracovníci Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu v Praze při přípravě podnětu k realizaci komplexního srovnávacího výzkumu v této oblasti. Z jejich iniciativy zahájilo v roce 2003 Národní informační a poradenské středisko pro kulturu v Praze z pověření Ministerstva kultury ojedinělý rezortní výzkumný projekt, zaměřený k ověření hypotézy o pozitivním vlivu kolektivních zájmových uměleckých aktivit dětí školního věku na kvalitu jejich životního stylu, sociálních vztahů, kreativity, na vztahy k umění a na vyšší odolnost vůči negativním sociálním jevům ve společnosti.

Personální realizace
Řešitelkou projektu je Mgr. Lenka Lázňovská, koordinátorkou PhDr. Vítězslava Šrámková, odbornými gestory socioložka PhDr. Iva Kůsová a psychologové PhDr. Pavel Vacek, PhDr. z PF v Hradci Králové a Mgr. Eva Pavlíková z Fakulty sociálních věd v Brně. Odbornými garanty pro jednotlivé zkoumané obory jsou Jaroslav Provazník (dětské divadlo), PhDr. Alena Schauerová (dětské folklorní soubory), Doc.Dr. Hana Váňová a PhDr. Jaroslava Macková (dětské pěvecké sbory), Mgr. Jiří Lössl (dětský scénický tanec) a Doc.Dr. Jan Slavík (dětské výtvarné aktivity). Spolupracovníky jsou Jakub Hulák (dětské divadlo), Jana Rychtová a Pavlína Čermáková (dětské folklorní soubory), Lea Šebešová (dětské pěvecké sbory), Mgr. Bohumíra Cveklová a Mgr. Dagmar Nejedlá (Dětský scénický tanec), PhDr. Markéta Pastorová a Mgr. Zdena Synecká (dětské výtvarné aktivity). Koordinátorkami – asistentkami jsou Lenka Novotná a MgA. Anna Caunerová.

Průběh výzkumu
Projekt je koncipován jako střednědobý (pětiletý) kvantitativně pojatý aplikovaný výzkum sociologického typu, prováděný v oborech dětského divadla, dětského sborového zpěvu, dětských výtvarných aktivit, dětského scénického tance, dětského folkloru a ve vybraném srovnávacím (kontrolním) vzorku dětí ze základních škol, které se uvedeným aktivitám nevěnují. Sledovaný věk byl stanoven na 10 – 15 let (děti narozené v roce 1992 a 1993) a jako forma zjišťování zvoleny speciálně vypracované dotazníky. Základní výzkumný vzorek tvoří 5% z celkového počtu 38.500 dětí, které se v České republice aktivně a déledobě věnují zájmové umělecké činnosti v dětských kolektivech/souborech. Výzkumný vzorek tedy tvoří 1900 dětí. Výběr dětských kolektivů měl čtyři kriteria: demografické (zastoupení sídel od velkých měst po menší obce), regionální (zastoupení pokud možno všech regionů), kvalitativní (zastoupení různých typů kolektivů) a zájem vedoucího o spolupráci.

Kontrolní vzorek je společný pro srovnání se všemi obory a byl sestaven v počtu 300 dětí příslušného věku (5 třídy) z těch základních škol po celé České republice, na které máme dobré kontakty a kde je spolehlivý spolupracovník.

Centrální kategorií výzkumu je životní styl dítěte. Jestliže je zapojeno do zájmových uměleckých aktivit, pak lze očekávat se statisticky významnou pravděpodobností, že v průběhu zapojení se bude kvalita jeho životního stylu zlepšovat oproti kvalitě životního stylu dětí, které do těchto aktivit zapojeny nejsou. Dalšími sledovanými kategoriemi jsou sociální vztahy, kreativita, vztah k umění a odolnost vůči negativním sociálním jevům ve společnosti. I u nich je předpoklad, že se u zapojených dětí projeví zlepšování.

První fáze výzkumu na téma Životní styl proběhla v roce 2003 – 2004. Vyhodnocování dotazníků proběhlo v 1 pololetí roku 2004, byla zpracována Matematicko – statistická analýza a Základní interpretace celkových výsledků výzkumu, z nichž pak jednotlivé týmy vypracovaly Výsledky prvního šetření v jednotlivých oborech. Obdobně se postupovalo i u dotazníků pro rodiče, vedoucí a absolventy.

Současně s vyhodnocováním 1 šetření se připravoval dotazník pro 2 šetření na téma Sociální rozvoj dítěte. Tato fáze výzkumu byla zpracována do celkových výsledků a porovnávaly se výsledky základního a kontrolního vzorku. Současně se připravoval dotazník pro 3 šetření na téma Tvořivost. Tato fáze výzkumu doznala značný časový skluz, protože současná metodologie zkoumání tvořivosti např. Torrancenova, pracuje s individuálními charakteristikami, nepoužitelnými v kvantitativním výzkumu s velkým počtem respondentů. Výzkumný tým bylo třeba doplnit o specialistu, který by vhodný dotazník vytvořil. Koncem května roku 2005 byly předloženy a schváleny slovní test a dokreslovací test hravé tvořivosti s časovým limitem, včetně podrobných pokynů pro vyplňování. Protože v tak velkém vzorku nelze beze zbytku zajistit dodržení všech podmínek vyplňování – např. přesných časových limitů, bylo navrženo vytvořit „laboratorní vzorek“ 50 dětí (10 z každého oboru), které nejsou evidovány v základním vzorku a které by kombinovaný test vyplnily za přísně sledovaných podmínek.

Výsledky
Tolik ve stručnosti pokud jde o dosavadní výzkumné práce a nyní k dosavadním dílčím výsledkům, které by mohly zajímat nejen vedoucí souborů dětského scénického tance, ale i širší pedagogickou veřejnost. Jistě je na místě otázka, zda a jak se projevily v první fázi výzkumu rozdíly v životním stylu dětí, které navštěvují dětské zájmové taneční kolektivy a těch ostatních. Zvážíme-li, že se jednalo o děti ve věku 10 a 11 let, žáky 5. tříd základní školy, které jsou v souborech zapojeny většinou maximálně 2 roky, pak nás nepřekvapí, že tyto rozdíly nejsou významné. Kromě začlenění v souboru se běžný život, zájmy, životní styl a vztahy dětí, které navštěvují soubor a dětí, které soubor nenavštěvují, významně neliší. Malé rozdíly jsou v trávení volného času u počítačových her a videoher ve prospěch dětí ze základního vzorku (tráví ho u nich méně) a ve frekvenci četby, hry na hudební nástroj a poslechu hudby rovněž ve prospěch dětí ze základního vzorku (věnují se těmto činnostem více). Dílčí diference vycházejí z rozdílnosti obou vzorků, co do pohlaví, protože v základním vzorku dětského scénického tance téměř nejsou chlapci. Na významnější rozdíly si budeme muset počkat na závěr výzkumu.

Významnější poznatky, pokud jde o vliv souboru na životní styl a životní hodnoty svých členů, přinášejí výsledky dotazníku pro absolventy souborů dětského scénického tance. S různým časovým odstupem od odchodu ze souboru – minimálně 10, maximálně 40 let – vypovídají bývalí členové o získaných dovednostech, vlivu souboru na jejich profesi, osobní život a volný čas, hodnotí, co jim soubor dal a co vzal a sdělují, jaké životní hodnoty jsou pro ně hodně důležité a málo důležité. Z dosavadních dílčích zjištění, jsou poznatky z dotazníku pro absolventy zatím nejcennější, proto bychom s nimi rádi čtenáře seznámili příště v úplnosti.

autor:  Mgr. Bohumíra Cveklová


Pomozte nám zlepšit náš web povolením cookies.