Ceny 59. loutkářské Chrudimi a závěrečné slovo předsedy poroty

Porota 59. loutkářské Chrudimi ve složení Jakub Hulák (předseda),  Martina Hartmannová, Vratislav Šrámek, Tomáš Volkmer a Vít Peřina udělila tato ocenění:

Jenovefa Tomáši Hájkovi z Poniklé
za autorskou koncepci inscenace Jenovéfa
Lípa Soboru Někdo z Jaroměře
za autorskou koncepci inscenace Lípa
Broskevníček Momotaró Petru Moudrému z Kyjova
za sugestivní herecký projev v inscenaci Broskevníček Momotaró
Rámus kolem stěhování Souboru Rámus z Plzně
za tvůrčí přístup k inscenaci Rámus kolem stěhování
Vlna Souboru Tate Iyumni z Praha
za výpravu k inscenaci Vlna
Portrét Souboru Trám ze Svitav
za výraznou jednotu hudební a dramatické složky v inscenaci Portrét
Pohádky o kohoutkovi a slepičce Souboru Střípek z Plzně
za loutkoherectví v inscenaci Pohádky o kohoutkovi a slepičce
Kugelstein! Souboru Arnošta z Prahy
za tvůrčí přístup k inscenaci Kugelstein!
O třech přadlenách Souboru Moje pětka z Jaroměře
za inscenaci klasické pohádky Tři přadleny
Zlaté kuře Souboru Vozichet z Jablonce nad Nisou
za autorské uchopení textu a herectví v inscenaci Zlaté kuře
Portrét Souboru Trám ze Svitav
za autorské uchopení Gogolovy předlohy v inscenaci Portrét
Vlna Souboru Tate Iyumni z Prahy
za inscenaci Vlna

Dále se rozhodla nominovat na mezioborovou divadelní přehlídku Jiráskův Hronov inscenaci VLNA, souboru Tate Iyumni z Prahy,
a doporučit inscenace Pohádky o kohoutkovi a slepičce, Střípek, Plzeň • Portrét, Trám, Svitavy • Zlaté kuře, Vozichet, Jablonec nad Nisou


Závěrečné slovo předsedy poroty 59. Loutkářské Chrudimi

Padesátá devátá Loutkářská Chrudim se neodvratně nachýlila ke svému konci. Nastává první příležitost k ohlédnutí. Stejně jako v letech minulých jsme se zde setkali s pestrým spektrem loutkářských souborů – od těch progresivních, hledajících nové cesty i za tu cenu, že občas zabloudí ve slepých uličkách, až po ty, jež si vytkly za cíl především udržovat staré loutkářské tradice a které jsou na naší loutkářské scéně důležité už jen proto, aby se ti avantgardní měli vůči komu vymezovat. Škálu pak doplňují soubory dětské, které nejsou v pravém slova smyslu soubory amatérskými, už jen pro svůj nezbytný pedagogický aspekt. V tomto smyslu zůstává Loutkářská Chrudim po dlouhá léta stejná a dává nám jistotu, ke které se rádi vracíme. Devětapadesátá přehlídka amatérského loutkářství nás ale dokázala obohatit o řadu zážitků a dojmů. Objevilo se zde několik sebevědomých a vyzrálých inscenačních počinů i poměrně zdařilých pokusů o sdělení velkých a aktuálních témat. V některých případech jsme byli zaujati pozoruhodným a osobitým autorským konceptem. Viděli jsme představení, která nás okouzlila výtvarným provedením či hudbou. Byli jsme svědky několika ukázek vynikajícího loutkoherectví. Zažili jsme tu tradiční soubory, které opustily pevnou půdu zakonzervované tradice a začaly pro sebe hledat nové možnosti a postupy, nebo činoherce, kteří se rozhodli pracovat s loutkou a utkali se s touto výzvou se ctí. Viděli jsme děti, které jsou přes svůj nízký věk na své loutkářské cestě překvapivě daleko. V některých představeních jsme mohli ocenit zřetelný sociální aspekt, zvláště tam, kde se při práci na inscenaci setkalo několik generací, od dětí a dospívajících až po starší zkušené divadelníky. l to patří k hodnotám amatérského divadla. S Loutkářskou Chrudimí je neodmyslitelně spjatá vzácná možnost společně si o divadelní práci povídat, pojmenovávat problémy, které vyvstanou v rámci reflexe přehlídkových představení, hledat a nabízet varianty jejich řešení. V naší zvláštní pětici věčně šťouravých diváků (zvané porota) jsme se pokusili o shrnutí toho zásadního, co pro nás ze všech těch úvah a diskusí vyplynulo. A tady jsou vzkazy mých kolegů ke všem amatérským loutkářům:

Vzkaz dramaturga Vítka Peřiny • Před inscenováním se textu naférooku zeptejte, proč právě jej máte dělat loutkami. Pokud vám nebude schopen nic odpovědět, má vaše zamýšlená loutková inscenace hned na počátku VELKÝ PROBLÉM! Pokud vám však odpoví cosi o možnostech nadsázky, zkratky, karikatury, metafory, symboličnosti (či se alespoň zmíní o nějakých mluvících kočičkách či kohoutcích), PAK MÁTE NADĚJI! Velký problém bude mít pouze váš psychiatr, až zjistí, že si povídáte s divadelními texty.
Vzkaz výtvarníka a scénografa Tomáše Volkmera • Herec může zdřevěnět, loutka může ožít. 
Vzkaz loutkoherečky Martiny Hartmannové • Být loutkou, taky by vás nebavilo jen někde viset, ležet, plandat… a nehrát. 
Vzkaz muzikanta Vráti Šrámka • Lidé zněte a pamatujte, že nejen slovem loutkář je živ.

Závěrem zbývá už jen popřát všem stále hledajícím souborům, aby se jim dařilo nacházet nové zajímavé postupy a vyjadřovací prostředky, pokud možno takové, které by maximálně posílily jejich sdělení. Tradičním loutkářům přeji, aby opatrovali a rozvíjeli každé zrnko invence a tvořivosti, které se v jejich tvorbě objeví. Členům dětských souborů přeju především takové vedoucí, kteří je dokážou přivést ke kvalitnímu loutkovému divadlu, ale nezapomenou, že svým působením na děti ovlivňují jejich osobnostní rozvoj, což je pro ně důležitější, než správné držení vahadel. Loutkářské Chrudimi za sebe i své milé kolegy Martinu, Vráťu, Tomáše a Vítka přeji, aby se příští rok dožila šedesátky v nejlepší možné kondici.

Jakub Hulák