Veřejné služby kultury zajišťované prostřednictvím organizační složky obce

Pro zajištění veřejných služeb kultury obcí lze zvolit zřízení organizační složky obce. Dále uvedený postup lze využít např. při poskytování knihovnických a informačních služeb obcí podle zákona č.257/2001 Sb., knihovního zákona, kdy obec sama je poskytovatelem VKIS nebo pro zajištění činnosti muzea (galerie či památníku) ve smyslu zákona č.122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy.

organizační složka obce (§ 23 až § 26 zákona č.250/2000 Sb.)

Zákon předpokládá, že organizační složky bude územní samosprávný celek (obec nebo kraj) zřizovat tehdy, pokud zajišťované činnosti nebudou vyžadovat velký počet zaměstnanců, nebudou potřebovat složité a rozsáhlé strojní nebo technické vybavení, nebudou vnitřně či jinak organizačně členěné a jejich zajištění nevyžaduje vstup do složitých ekonomických nebo právních vztahů.

– Organizační složka vzniká (a zaniká) rozhodnutím zastupitelstva obce.
– O zřízení organizační složky musí zřizovatel vydat zřizovací listinu, jejíž náležitosti jsou předepsány zákonem. Zřizovací
  listinu (jakož i její změny) schvaluje zastupitelstvo
.
Rada obce stanovuje počet zaměstnanců obce v organizační složce obce. V obcích, kde vykonává pravomoc rady
  starosta obce, rozhoduje o této věci zastupitelstvo obce.
Rada obce plní vůči organizačním složkám obce úkoly zřizovatele.

– Organizační složka není samostatnou právnickou osobou a zaměstnanci organizační složky jsou zaměstnanci obce, nejsou
  však zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu.
– Organizační složka není účetní jednotkou.
Příjmy a výdaje (rozpočet) organizační složky jsou součástí rozpočtu jejího zřizovatele, tj.obce.

Zákon (č.128/2000 Sb.) ovšem výslovně neuvádí, kdo vykonává funkci zaměstnavatele vůči zaměstnancům obce zařazeným do organizační složky obce, ani kdo těmto zaměstnancům obce stanovuje plat. (Tyto záležitosti řeší zákon jen pro zaměstnance obce, kteří jsou zařazeni do obecního úřadu. Je-li v obci zřízena funkce tajemníka, pak tajemník ze zákona uvedené funkce vykonává pouze vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu. Není-li v obci zřízena funkce tajemníka, plní jeho úkoly starosta.). V obcích, kde se rada nevolí, vykonává její pravomoc starosta (s výjimkou stanovenou v § 102, odst.4 zákona č.128/2000 Sb.).

Na základě výše uvedených skutečností se domnívám, že je nezbytné, aby zastupitelstvo obce, při rozhodování o zřízení organizační složky obce zároveň dalším svým rozhodnutím stanovilo, kdo vykonává funkci zaměstnavatele vůči zaměstnancům obce zařazeným do organizační složky (včetně vedoucího organizační složky) a kdo jim stanovuje plat. (Zaměstnanci obce zařazení do organizační složky budou mít i z hlediska platového zařazení poněkud jiné postavení, než zaměstnanci obce zařazení do úřadu obce.) Úkoly zřizovatele vykonávané radou obce nelze (podle mého soudu) automaticky ztotožňovat s úlohou zaměstnavatele ve smyslu Zákoníku práce.

Zákon (č.250/2000 Sb.) v § 26 písm.d) uvádí, že ve zřizovací listině organizační složky musí být uvedeno „označení osob oprávněných jednat za organizační jednotku“.
Obvykle bývá taková osoba označena jako „vedoucí organizační složky obce“. Zákon č.250/2000 Sb. uvádí, že obec dává dispoziční oprávnění k rozpočtu organizační složky jednak obecnímu úřadu, jednak „odpovědnému vedoucímu“ organizační složky. Dispoziční oprávnění je ovšem definováno pouze k nakládání a některými příjmy či s některými výdaji, které se týkají činností zajišťovaných pro obec organizační složkou. Protože organizační složka obce není samostatnou právnickou osobou, nelze se domnívat, že „označená osoba“ či „odpovědný vedoucí“ může uzavírat smluvní vztahy (přijímat závazky) jinak, než „za obec“, resp. jménem obce.

Součástí uzavření pracovně právního vztahu by proto mělo být určení práv a povinností vedoucího – jakož i další náležitosti, které předpokládá zákoník práce při uzavření pracovní smlouvy. Rozsah zmocnění vedoucího organizační složky zajisté bude ovlivněn i příslušnými ustanoveními zákoníku práce, která se dotýkají odpovědnosti zaměstnance za škodu.

Související praktickou otázkou je např. forma a náležitosti písemností, které organizační složka bude vyhotovovat. Domnívám se, že v tomto případě lze použít souvisejících ustanovení § 111 zákona č.128/2000 Sb. s tím, že organizační složka vyřizuje zásadně pouze věci týkající se stanoveného předmětu činnosti a to pouze v rozsahu, který je vymezen zřizovací listinou organizační složky a určen ve vymezení práv a povinností vedoucího organizační složky. Na písemnostech by mělo být výslovně uvedeno, že ji vyhotovila organizační složka obce.

Vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, pokud (!!!) je organizační složce předáván do správy, snad nebude činit zásadnější obtíže. Připomínám pouze, že obec je (ve smyslu zákona č.128/2000 Sb.) zavázána k péči o svůj majetek a to včetně jeho evidence (ve smyslu zákona č.563/1991 Sb., zákona o účetnictví. Znamená to, že obec (prostřednictvím příslušného odboru či oddělení nebo pracovníka úřadu) vede příslušnou majetkovou a účetní evidenci, která se k majetku (svěřenému do správy organizační složce) vztahuje. (Předpokládám, že termín „správa“ majetku je natolik zřejmý a jasný, že si už nikdo nebude lámat hlavu s tím, aby uzavíral s organizační složkou obce nájemní smlouvy k majetku obce. Organizační složka navíc nemá právní subjektivitu, je součástí obce – obec by tak uzavírala nájemní smlouvu sama se sebou.)

V případě knihovny – organizační složky zřizované obcí je vymezení účelu zřízení a souvisejícího předmětu činnosti celkem jednoznačné, odvíjí se od textu zákona č.257/2001 Sb., knihovnáho zákona. neboť obec je poskytovatelem VKIS definovaných v zákoně – viz zejména § 4 citovaného zákona.
V případě muzea (galerie či památníku) je nutno do zřizovací listiny zapracovat zejména ustanovení §2, § 10a a § 10b zákona č.122/2000 Sb., o ochraně sbírek, neboť obec je zároveň vlastníkem sbírky, poskytovatelem standardizovaných služeb a jejich garantem.

Pokud prostřednictvím knihovny či muzea – organizační složky obce – obec bude zajišťovat i některé další související činnosti, doporučuji je výslovně uvést ve zřizovací listině. Např.:

– pro obec jako vydavatele zajišťuje vydávání a veřejné šíření neperiodických publikací ve smyslu zákona č.37/1995 Sb.
– pro obec jako vydavatele zajišťuje vydávání a veřejné šíření periodického tisku ve smyslu zákona č.46/2000 Sb. (místního
  zpravodaje)
– pro obec jako pořizovatele databází (ve smyslu § 88 – § 94 zákona č.121/2000 Sb.) databáze pořizuje, vytěžuje a zužitkovává

apod.

PhDr.Alena Mockovčiaková
5. prosince 2006

Pomozte nám zlepšit náš web povolením cookies.