Obec jako vydavatel neperiodických publikací

Bývá poměrně obvyklé, že se obec rozhodne vydat (např. při příležitosti výročí svého založení, výročí slavného rodáka nebo pro účely cestovního ruchu apod.) neperiodickou publikaci – brožuru, sborník apod.

Povinnosti vydavatele neperiodické publikace, která je určena k veřejnému šíření, upravuje zákon č.37/1995 Sb., o neperiodických publikacích a vyhláška č.252/1995 Sb. (povinné výtisky)

S ohledem na potřeby praxe je vhodné upozornit na skutečnost, že za neperiodickou publikaci je nutno považovat i pohlednice, mapy (s výjimkou státních mapových děl), kalendáře apod. Zákon (č.37/1995 Sb.) totiž výslovně uvádí, co za neperiodickou publikaci nepovažuje. Význam této okolnosti vynikne, pokud si uvědomíme, že publikace, které neobsahují údaje podle § 2 citovaného zákona, nesmějí být veřejně šířeny. Porušení této povinnosti je podrobeno poměrně citelným finančním sankcím.

Činnosti spojené s vydáváním knih, brožur, fotografií, map, pohlednic, kalendářů (apod.) jsou živností ve smyslu nařízení vlády 469/2000 Sb. Bude tedy vhodné, aby obec uvážila, jaké vydavatelské počiny lze zahrnout do rámce vymezené samostatnou působností obce (ve smyslu zákona č.128/2000 Sb.) a jaké již nikoliv.

Bude-li obec vydavatelem (nakladatelem) neperiodické publikace, bude s autorem díla (i v případě díla souborného) uzavírat smlouvu podle autorského zákona. V tomto případě bude vhodné přiměřené použití § 56 zákona č.121/2000 Sb., autorského zákona.

Bude-li v neperiodické publikaci zveřejněna reklama, pak na příjmy z této reklamy se vztahuje zákon o daních z příjmů. V příslušných účetních operacích je ovšem jako náklady na poskytnutí reklamy nutno uvádět pouze příslušnou část výdajů na tisk reklamou využitých stránek (samozřejmě – v rámci celého nákladu), nikoliv celkové náklady na vydání publikace.

vybrané úpravy bezúplatné zákonné licence v zákoně č.121/2000 Sb.

Zákon upravuje i tzv. bezúplatné zákonné licence, jejichž podrobnější uvedení je nad rámec tohoto stručného textu. V praxi obcí se zřejmě nejčastěji bude vyskytovat:

úřední a zpravodajská licence (viz § 34 AZ) – do práva autorského nezasahuje ten, kdo v odůvodněné míře dílo užije:
– k úřednímu účelu na základě zákona
– při zpravodajství o aktuální události, při které je takové dílo provozováno, vystaveno nebo jinak užito
– převezme do periodického tisku či jiného hromadného sdělovacího prostředku články s obsahem časového významu o věcech
  politických, hospodářských nebo náboženských, uveřejněné již v jiném hromadném sdělovacím prostředku – takové převzetí
  není přípustné, je-li výslovně zapovězeno (!!!)

(Ustanovení AZ o zpravodajské licenci mají pro obec význam, je-li např. vydavatelem nějakého periodického tisku ve smyslu zákona č.46/2000 Sb., tiskového zákona.)

citace ( podle § 31 AZ), tj. do autorského práva nezasahuje ten, kdo:
a) cituje ve svém díle v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů
b) zařadí do svého samostatného díla (vědeckého, kritického, odborného atd.), pro objasnění jeho obsahu (!!!), drobná
    zveřejněná díla
c) užije zveřejněné autorské dílo v přednášce výlučně (!!!) k účelům vědeckým nebo vyučovacím či k jiným vzdělávacím účelům
    ovšem za podmínky, že uvede jméno autora, název díla a pramen.

tzv. katalogová licence (viz § 32 AZ), tj. – do práva autorského nezasahuje ten, kdo zařadí do katalogu jím pořádané (!!!) výstavy, dražby, veletrhu (apod.) vyobrazení díla vystaveného při takové příležitosti; autorovo svolení není třeba ani pro užití vyobrazení tohoto díla rozmnožováním a rozšiřováním katalogu,

V obou uvedených případech je však vždy zapotřebí uvést jméno autora, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, dále název díla a pramen.

PhDr. Alena Mockovčiaková
4. prosince 2006

Pomozte nám zlepšit náš web povolením cookies.