Cesta – Letní škola 2020

Jan Pfeiffer: „Předtím, než jsem tam byl“, 2008, kreslená animace

Ohlédnutí za Letní školou na pražské katedře výtvarné výchovy 2020 – CESTA

13.–17. července 2020

Katedra výtvarné výchovy PedF UK, M. D. Rettigové 4, Praha 1

Pořadatel: NIPOS, útvar ARTAMA
Spolupráce: KVV PedF UK Praha a NPI ČR
Lektoři: Helena Blašková, Marie Fulková, Pavla Gajdošíková, Jan Pfeiffer, Markéta Pastorová
Počet účastníků: 30

Ateliéry pražské katedry výtvarné výchovy PedF UK se staly již počtvrté dějištěm Letní školy, ve které 30 účastníků z řad pedagogů všech typů školních a mimoškolních zařízení pod odborným vedením výtvarných pedagogů/aktivních umělců zažili vhled do principů a prostředků současného vizuálního umění tentokrát skrze společné téma „CESTA“.
Každý z lektorů představil jemu vlastní specifickou oblast v dějinách výtvarného umění s daným tématem a každý se ho dotkl v různé autonomní rovině. Všichni účastníci Letní školy postupně prošli třemi ateliéry. S ohledem na zaměření jednotlivých lektorů byl každý ze tří bloků kompaktní, ucelený a přitom specifický. Vše s důrazem na didaktickou a interpretační pozici učitele. Seminář je akreditován MŠMT v rámci DVPP, účastníci obdrželi osvědčení..

V úvodu letní školy se účastníci vydali na společnou cestu. Cílem byla piazzetta Národního divadla. Cesta vedla tajuplnou pasáží z ulice Spálené do ulice Opatovické – tzv. Vilímkovým průchodem, kde se ukrývá romantický dvorek s nenápadnou kavárnou. Tiskař Josef R. Vilímek zde v 19. století odkoupil několik budov a založil nakladatelství, sídlila zde i redakce tehdejšího časopisu Humoristické listy a knihkupectví. Účastníci cestu podnikli za pomocí poutnických holí, které vzápětí  využili při společných výtvarných etudách realizovaných na prostranství mezi historickou a novou budovou Národního divadla.

Ateliér malby
Dílčí téma: Každodenní cesty
Lektorka Pavla Gajdošíková: „V úvodu dílny se účastníci seznámili s uměleckými díly současných umělců, kteří se věnují v malbě a kresbě na téma „Cesta“ a  prožívání a vnímání architektury. Zároveň byly představeny umělecké i pedagogické práce lektorky Pavly Gajdošíkové, která se tomuto tématu dlouhodobě věnuje.
 Následovala kresba  každodenní cesty, kterou účastníci realizovali ve dvojicích. Tato kresba sloužila jako předloha pro experimentální linoryt, který byl druhým krokem  v procesu, kterým  účastníci procházeli. Třetím krokem byla abstraktní malba, která  byla vyústěním celé dílny. Na závěr si účastnící artefakty vzájemně reflektovali a snažili se vyhodnotit didaktické využití procesu práce v ateliéru.“

Ateliér výtvarné dramatiky
Dílčí téma: Cesty, zkratky, dálky

Lektor Jan Pfeiffer: „Ateliér se zaměřil na příklad toho, jak se standardní třída může proměnit v multimediální laboratoř. Nejdříve jsem představil několik svých autorských projektů vztahujících se k určité lokalitě nebo k trajektorii pohybu. Úvodním tématem práce v ateliéru byly zkratky. Nejdříve účastníci na satelitních snímcích řešili trasy a zkratky v městské krajině, poté formou společné práce „gumovali“ trasy a zkratky v  abstraktní krajině. Následně byl představen kontext tématu cest ve výtvarném umění od 60. let 20 století po současnost a byla zadána individuální práce na téma „Krajina mého života“. Vznikaly tak alegorické kresby/časové osy minulých cest a koláže cest budoucích. V teoretickém okénku byl připomenut kontext dadaismu, zmíněna kniha Vitamin 3-D: New Perspectives in Sculpture and Installation a kinetický vizuální experiment „Švábení“ Petra Nikla. Hole, s kterými byla podniknuta úvodní společná cesta, byly individuálními technikami transformovány na „hole života“. Plošné práce byly zdigitalizovány a promítnuty ve velkém formátu na stěnu. Každý účastník v projekci svých prací zrealizoval krátkou performanci na téma procházení životem a směřování do budoucnosti. Účastníkům byla nabídnuta teoretická podpora pro pedagogickou činnost s dětmi a mládeží.“

Ateliér kresby
Dílčí téma: Cesty života – čáry života – kódy života

Lektorka Helena Blašková: „V rámci ateliéru kresby jsme se během Letní školy 2020 snažili nabourat kreativní stereotypy, které se do nás otiskly vlivem naší kultury a systému vzdělávání. Vrátili jsme se k průzkumu a přezkoumání nejstarší a primární jednotky výtvarného jazyka – čáry a linky. Skrze krátká hravá cvičení jsme si ukázali, jak jsme lineární kresbu naučeni vnímat a zkoušeli jsme dohledat naše „slepé skvrny“ v přístupu k ní. Skrze další návazné výtvarné etudy jsme se pak následně ony slepé skvrny snažili zvědomět v rámci tvůrčího procesu tak, aby to bylo viditelné i na výsledném díle. Ať už šlo o sérii abstraktních lineárních meditativních kreseb, ve kterých jsme se snažili více pracovat ve stavu „flow“ nebo o  etudy „husté portréty“ či „horizont událostí“, kde jsme prozkoumávali minimalistický nebo maximalistický přístup ke kresbě. Důraz byl kladen na pochopení problematiky „inflace a devalvace čáry/linky“ v současné virtuální realitou ovlivněné kultuře.“

Závěrečná evaluační část letní školy byla realizována formou výstavy a vernisáže ve foyeru před katedrou výtvarné výchovy, na které průběh LŠ pozitivně hodnotili jednak lektoři jednotlivých ateliérů, ale též účastníci.