HRY 1. díl – Praktické využití interaktivních her muzeí a galerií ve výuce výtvarné výchovy
Ohlédnutí za seminářem Praktické využití interaktivních her muzeí a galerií ve výuce výtvarné výchovy 1. díl,
25.–26. března 2017, Muzeum umění Olomouc, fotogalerie
Pořadatel: NIPOS, útvar ARTAMA
Spolupráce: Česká sekce INSEA a Muzeum umění Olomouc
Lektoři: Petra Šobáňová, Štěpánka Bieleszová
Počet účastníků: 22
Originální víkendový seminář, který pořádal NIPOS-ARTAMA ve spolupráci s Českou sekcí INSEA
a Muzeem umění Olomouc, se uskutečnil 25. – 26. března 2017 v prostorách Divadla hudby Muzea umění Olomouc (MUO). Semináře se účastnilo 22 výtvarných pedagogů ze všech typů školních a mimoškolních zařízení. Seminář byl zaměřen na praktické využití databází a vzdělávacích aplikací muzeí a galerií. Účastníkům bylo doporučeno, aby si přinesli vlastní mobilní „chytrý telefon“ a pokud možno notebook nebo tablet. Wifi byla zajištěna.
V úvodní teoretické části semináře doc. Mgr. Petra Šobáňová, Ph.D. seznámila účastníky s možnostmi použití digitálních technologií v rámci muzejní kultury a vzdělávání a představila seznam stránek a portálů, s nimiž se bude pracovat během semináře.
Vedoucí oddělení Muzea moderního umění MUO Mgr. Štěpánka Bieleszová, Ph.D. účastníkům představila 2. část stálé expozice výtvarného umění 20. stol. „Století relativity“, která je časově vymezená děním na výtvarné scéně nedlouho po skončení druhé světové války a pokračuje ukázkami nejvýznamnějších výtvarných tendencí druhé poloviny 20. století (např. tvorba významných solitérů 50. let navazujících na předválečnou avantgardu, díla spjatá s různými podobami lyrické a strukturální abstrakce, ukázky širokého rozlivu lettrismu a neokonstruktivismu 60. let, s nimiž kontrastují malířská a sochařská díla tzv. nové figurace, české grotesky a pozdější existenciální figurace 70. a 80. let a konceptuální a postmoderní projevy, jejichž vlivy zřetelně ovlivnily umění poslední dekády). Specifikem této části expozice je pokus o vřazení českého umění do širšího, víceméně středoevropského kontextu. Diváci se tak vedle českých tvůrců seznámili s tvorbou exilových autorů a význačných umělců z Polska, Maďarska a Slovenska.
V návaznosti na prohlídku expozice autoři představili zajímavou databázi Muzea umění Olomouc „CEAD“ (Central European Art Database) a naznačili možnosti jejího využití ve výtvarné edukaci, v muzejní pedagogice a v kurátorské praxi.
V další části semináře doc. Petra šobáňová seznámila účastníky s mobilními aplikacemi a hrami nebo editory volně dostupnými na webových stránkách českých i zahraničních muzeí a galerií. Účastníci měli možnost se během praktických činností seznámit s vybranými aplikacemi a bylo jim ukázáno jejich možné využití ve výuce. Velmi je zaujala hra pro znalce umění „Originál, nebo padělek?“, zajímavým úkolem byla práce s autoportrétem a obrazy J. M. W. Turnera.
Výtvarné pedagogy také zaujala mobilní aplikace „Sen biskupa Karla aneb Kunstkomora v tabletu“, kterou připravuje edukační oddělení Muzea umění Olomouc pro Arcidiecézní muzea v Olomouci a v Kroměříži a která by měla být k dispozici od poloviny roku 2017.
Účastníci semináře obdrželi mimo seznamu stránek, portálů a mobilních aplikací též didaktické materiály pro jejich další využití v pedagogické praxi. Absolvováním semináře získali základní orientaci v problematice a povědomí o kvalitních bezplatných zdrojích a vzdělávacím využití digitálních produktů.
Výtvarní pedagogové se v diskuzi v závěru semináře shodli na tom, že jsou schopni kriticky posoudit kvalitu a využitelnost digitálního obsahu, na základě vlastní zkušenosti vyjmenovat jejich výhody a nevýhody a že se těší, jak nabídnou svým žákům smysluplné využití počítače nebo mobilního zařízení k nové formě vzdělávání.