Glosa první, transformační

Snad za to může mírná zima, přemnožení kůrovce nebo faktor X – těžko říci. Ale vypukla nová vlna rozhodování o transformacích příspěvkových organizací.

Aniž bych se zabývala podrobnou argumentací (to ostatně činím již patnáct let a zájemcům mohu detaily sdělit), musím vážené zastupitele upozornit na to, že příspěvkovou organizaci lze zřídit, sloučit i zrušit, nikoliv však transformovat. O tom v zákoně č.250/2000 Sb. není ani slovo. Jen pro ty, kdo neví – zákon č.250/2000 Sb. je zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a spolu se zákonem o obcích (č.128/2000 Sb.) či o krajích (č.129/2000 Sb.) by měl být povinnou četbou každého voleného člena zastupitelstva. Konec konců – pohybujeme se ve sféře veřejného rozpočtu a veřejného majetku  územní samosprávy a to s příslušnou vazbou na odpovědnost, neboť zastupitelé spravují svěřený majetek územního samosprávného celku (ÚSC) a svěřené finanční prostředky rozpočtu ÚSC. Nikoliv svoje vlastní či „podnikové“.

Pakliže zákon č.250/2000 Sb., podle kterého mohou zastupitelstva rozhodnout o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení a zrušení příspěvkové organizace neuvádí, že je možno příspěvkovou organizaci „transformovat“ na jinou právnickou osobu, pak to prostě nelze. Kdo bude „transformovat“, transformuje mimo zákon.

(To ostatně platí i pro „transformaci“ státní příspěvkové organizace. Státní moc lze uplatňovat pouze v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon..)

Samozřejmě, že se zastupitelstvo může rozhodnout příspěvkovou organizaci zrušit a založit jiný typ právnické osoby, který bude poskytovat veřejné služby kultury. Pak však musí vzít na vědomí, že tato právnická osoba je odlišná od obce či kraje – i když v jejích orgánech budou zasedat zastupitelé. Finanční vztahy právnické osoby se zakladatelem nebudou vztahem rozpočtovým, ale smluvním. Pokud se obec či kraj rozhodne takové právnické osobě poskytnout pronájem své nemovitosti, pak jedině postupem, který stanovuje zákon č.128/2000 Sb., resp. č.129/2000 Sb. – v případě prodeje nemovitého majetku ÚSC platí totéž. Pakliže ÚSC bude poskytovat finanční prostředky ze svého rozpočtu této založené právnické osobě (a to jakéhokoliv typu), jde o veřejnou finanční podporu a jedná se o terén pojednaný zákonem o veřejných zakázkách a zákonem o veřejné podpoře. I v případě, kdy jsou objednávány „neziskové“ veřejné služby kultury, neboť jsme součástí EU a ta si na „dotace“ nebo „granty“ nehraje.

Postup zrušení příspěvkové organizace není zákonem stanoven. Záleží tedy na způsobilosti zřizovatele a jeho servisu (úřadu), zda si špatným postupem při rušení  příspěvkové organizace nezpůsobí celkem vážné problémy. (Pro všechny případy připomínám, že jmenovaný ředitel zůstává i po svém odvolání z funkce ředitele zaměstnancem příspěvkové organizace.) Práva a závazky zrušené organizace přecházejí ze zákona na zřizovatele. Majetek spravovaný příspěvkovou organizací je majetkem zřizovatele. Nicméně pro převzetí majetku je zapotřebí vykonat např. mimořádnou inventarizaci – dochází ke zrušení právnické osoby a účetní jednotky. S tím souvisí i uzavření účetních knih, vypořádání pracovně právních závazků, odhlášení ze všech příslušných evidencí, vypořádání smluvních vztahů atd. atd.

Navrhuji, abychom zákony nechali jak jsou (i když jsou nedokonalé) a abychom příspěvkové organizace přejmenovali třeba na „obecní společnost“. Je totiž jistá nenulová pravděpodobnost, že pak přestanou dráždit málo znalé křiklouny. Ostatně soudím, že ten, kdo má hospodaření příspěvkové organizace za neprůhledné a nekontrolovatelné, ví o celé věci vskutku pramálo.

Dne 4. března 2008 pro Vás glosovala PhDr.Alena Mockovčiaková

Pomozte nám zlepšit náš web povolením cookies.