Dobrý den.
Doplňkové služební místo je jeden z prostředků, jímž jsou vytvářeny podmínky pro sladění rodinného a osobního života s výkonem služby ve smyslu § 116 zákona č. 234/2014, o státní službě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní službě“).
Jak uvádíte, k Vašemu služebnímu místu (tzv. základní služební místo) lze vytvořit doplňkové služební místo, jež doplní Váš (kratší) úvazek do plného úvazku, a to prostřednictvím úpravy systemizace. Doplňkové služební místo se zřizuje pouze na dobu trvání kratší služební doby státního zaměstnance, jenž vykonává službu na základním služebním místě.
Obě služební místa pak musí být klasifikována stejnou platovou třídou i oborem služby.
Zákon však počítá s tím, že doplňkové služební místo bude obsazeno osobou ve služebním poměru. Uvedené vyplývá z právního předpisu upravujícího další možnosti přijetí osob do služebního poměru na dobu určitou (konkrétně z nařízení vlády č. 137/2015 Sb., o dalších případech, ve kterých lze přijmout osobu do služebního poměru na dobu určitou, ve znění pozdějších předpisů).
Obdobně jako u jiných služebních míst se však může uplatnit § 178 a § 178a zákona o státní službě; tato ustanovení zákona upravují výjimky, za nichž lze služební místo (a tedy i doplňkové služební místo) obsadit zaměstnancem v pracovním poměru na dobu určitou.
Jedná se zejména o možnost zastoupení státního zaměstnance, který dočasně nevykonává službu na daném služebním místě.
Osobou v pracovním poměru lze dále obsadit služební místo v případě, je-li vážně ohrožen řádný výkon působnosti služebního úřadu, nejdéle však na dobu 6 měsíců (viz § 178 odst. 4 zákona o státní službě), nebo v případě, že k obsazení služebního místa nedošlo osobou s požadovaným vzděláním ani po vyhlášení dvou výběrových řízení (viz § 178a odst. 1 zákona o státní službě). Domnívám se, že popsanou situaci nelze uspokojivě řešit pomocí pracovního poměru.
S pozdravem
Mgr. Kateřina Vítová
NIPOS