NIPOS > Nečinný spolek

Nečinný spolek

Andrea Zborníková Personál zeptal se před 9 měsíců

Dobrý den.

Roku 1999 jsme s kamarády založili občanské sdružení, asi 2 roky jsme fungovali. Nyní již několik let nejsme ani v kontaktu. Sdružení patrně stále existuje. Jak vše řešit? Spadáme již do pojmu nečinné spolky? Hrozí něco běžným členům? Zruší sdružení soud? Jak to bude probíhat? Děkuji za jakoukoli informaci.

Andrea Zborníková Personál odpovězeno před 9 měsíců

Dobrý den.
Dle § 172 odstavce 1 písm. b) a c) občanského zákoníku zruší soud právnickou osobu ( zde spolek) a nařídí její likvidaci, a to na návrh toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, jestliže:
– právnická osoba již nadále nesplňuje předpoklady vyžadované pro vznik právnické osoby zákonem,
– právnická osoba nemá déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se.
Tedy jedním z důvodů pro zrušení spolku soudem je tedy nečinnost nebo neexistence statutárního orgánu schopného usnášet se po dobu delší než 2 roky.
Dále je zde například § 3041 občanského zákoníku odst. 2: Ustanovení společenské smlouvy nebo statutu právnických osob (pozn. V případě spolků tak zákon požaduje revizi stanov) uvedených v odstavci 1, která odporují donucujícím ustanovením tohoto zákona, pozbývají závaznosti dnem nabytí jeho účinnosti; právnická osoba přizpůsobí do tří let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona společenskou smlouvu nebo statut úpravě tohoto zákona a doručí je orgánu veřejné moci, který vede veřejný rejstřík, do něhož je právnická osoba zapsána. Neučiní-li tak, příslušný orgán veřejné moci ji k tomu vyzve a stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti; uplyne-li dodatečná lhůta marně, soud právnickou osobu na návrh orgánu veřejné moci nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zruší a nařídí její likvidaci.
A v neposlední řadě je zde zákon 304/2013 sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, který v § 25-30 vymezuje, jaké skutečnosti se zapisují do veřejného rejstříku – například se zapisují údaje o statutárním orgánu a jeho členech.
Po účinnosti občanského zákoníku se bývalá občanská sdružení automaticky stala spolky a měla dva roky na adekvátní úpravu názvu a tři roky na revizi a případnou úpravu stanov. Tedy od 1. 1. 2017 by všechna bývalá občanská sdružení – nyní tedy spolky měly mít název a stanovy v souladu s občanským zákoníkem.
Jenže mezi občanskými sdruženími byla i taková, která již nevyvíjí činnost, nemají funkční členskou základnu natož funkční statutární orgán. I tato sdružení se „překlopila“ mezi spolky. Takovéto spolky nemají v rejstříku údaje o statutárním orgánu, nemají upravený název, nezrevidovaly si stanovy atd.
Rejstříkový soud vyzve spolky k nápravě a doplnění údajů, ale protože se nedočká odezvy, může zrušit spolek z důvodů uvedených v § 172 odst. 1 písm. c občanského zákoníku, přičemž naplnění tohoto důvodu může soud dovodit z naprosté nečinnosti předmětných spolků a z důvodu nesplnění povinnosti dle § 3041odst. 2 občanského zákoníku. Spolek v tomto případě nebude pokutován, bude zrušen, ostatně takovéto spolky nemívají majetek ani statutární orgán. Není tedy z čeho pokutovat a s kým fakticky jednat.
Oproti tomu spolek, který bude vykonávat činnost, bude mít funkční statutární orgán, ale například rejstříkovému soudu nedodá např. listinu dokládající zapisovaný údaj nebo neoznámí změnu zapisovaných skutečností. Pak takový spolek nesplnil povinnost vyplývající mu z rejstříkového zákona. Pokud se např. o neoznámení změny zapisovaných skutečností rejstříkový soud dozví zahájí rejstříkové řízení, což opět může i bez návrhu a vyzve spolek k doplnění listin a údajů. Pokud spolek tedy jeho statutární orgán nebude reagovat , může být spolek pokutován , jelikož dle § 104 zákon 304/2013 sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, lze uložit pořádkovou pokutu zapsané osobě také tehdy, jestliže neuposlechla výzvy rejstříkového soudu, aby mu sdělila skutečnosti nebo předložila listiny potřebné k rozhodnutí v řízení zahájeném bez návrhu nebo, aby mu předložila listiny, které podle tohoto nebo jiného zákona mají být založeny do sbírky listin; pořádkovou pokutu lze uložit do výše 100 000 Kč.
Pod pojmem „nečinné spolky“ jsem mínila spolky, které nevyvíjely žádnou činnost, a to i s ohledem na faktický stav v sektoru spolků a bývalých občanských sdružení v roce 2014, tedy krátce po účinnosti občanského zákoníku. Z té doby je ostatně i článek, na který odkazujete.
Nečinné spolky není legislativní pojem nýbrž běžný pojem, kterým jsem se snažila srozumitelně vyjádřit, že jde o spolky nevyvíjející žádnou činnost, které si ani neupravily stanovy ani svou strukturu orgánů.
Útvar koncepcí a metodiky vychází ve svých odpovědích především z platné legislativy ČR i EU, i když chápu, že právní názory se mohou někdy lišit – jde i o výklad.
Rejstříkové soudy neprovádějí obecnou poradenskou činnost, poučí pouze v rámci konkrétního rejstříkového řízení, ministerstva mohou poskytnout právně nezávazný výklad zákona, může poskytnout k věci stanovisko, to obvykle na dotaz dotčené osoby.
Pokud chcete od ministerstva spravedlnosti nějakou informaci, kterou nenalézáte a domníváte se, že by Vám ji mělo ministerstvo poskytnout, zkuste podat žádost dle zákona 106/1999 sb. O svobodném přístupu k informacím.
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
zákon č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob
S pozdravem a přáním hezkého dne
Mgr. Kateřina Vítová

Samostatné weby NIPOS