Ceny 63. loutkářské Chrudimi a závěrečné slovo předsedy poroty
Porota 63. loutkářské Chrudimi ve složení Luděk Richtr, Martina Hartmannová, Zuzana Vojtíšková, Tomáš Jarkovský a Kamil Bělohlávek.
cenu souboru Alojsky při ZUŠ Žamberk |
|
cenu loutkovému sudoměřickému divadelnímu souboru |
|
souborům Mikrle a Děvčátko a slečny při ZUŠ F. A. Šporka Jaroměř |
|
cenu souboru Tyan Plzeň za autorskou reflexi niterného tématu |
|
cenu Bažantově loutkářské družině divadelního souboru J. J. Kolára |
|
cenu souboru Rámus Plzeň za inscenaci Škoda času |
Odborná porota 63. ročníku celostátní přehlídky Loutkářská Chrudim
nominuje na mezidruhovou divadelní přehlídku Jiráskův Hronov tyto inscenace
Škoda času, Rámus, Plzeň
Morfium, Bažantova loutkářská skupina DS J. J. Kolára při TJ Sokol Poniklá
O Dolfíčkovi a Vlastě, Tyan Plzeň
Závěrečné slovo předsedy poroty 63. loutkářské Chrudimi
Loutkářská Chrudim už po třiašedesáté končí.
Kdo Loutkářskou Chrudim zná déle než dva tři roky, ví, jak moc se proměnila a mění. To, že je zde deset či čtrnáct seminářů, není samozřejmost a není odjakživa. Vznikly tu i semináře rodinné a dětské, po roce 1989 tu pravidelně hostují zahraniční soubory a objevují se i zahraniční lektoři, inspirativních a doplňkových inscenací je například v letošním nabitém programu téměř tolik, co amatérských inscenací v programu hlavním a po letech se vrátily i přednášky. Přinejmenším od začátku 80. let se Loutkářská Chrudim otevírá všem druhům loutkového divadla bez ohledu na druh loutek či délku představení a všem novým podnětům. Vnímání loutky a loutkového divadla se rozšířilo mnohdy až za hranici jejich definice, stejně jako dobrá polovina zdejších seminářů.
Jaká byla letošní LCH?
Po mnoha stránkách rekordní: 22 inscenací v hlavním a 17 inscenací v inspirativním a doplňkovém programu, 14 seminářů, 5 diskusních večerů, 3 přednášky, nevídané množství lidí tam všude… Nakolik je možné si takové množství představení užít a soudně posoudit, či nakolik je dobře LCH naplnit programem, který pak ti nejaktivnější – tedy seminaristé – prostě nemohou stihnout, je otázka pro další ročníky.
A co se týče úrovně hlavního programu, tedy amatérských inscenací této (zaplať-pámbů) nesoutěžní přehlídky?
Řekl bych dobrý průměr: vedle dvou tří ne zcela zdařilých kousků většinově dobrý průměr až nadprůměr a tři či čtyři zážitky, které si rád kdykoli zopakuji.
Lze vypozorovat nějaké trendy či výrazné rysy?
Na takové úsudky je v poslední den příliš přehlídky brzy. Snad je možné jen vyzdvihnout pár jednotlivostí.
Znovu se ukázalo, jak důležité je, aby inscenace o něčem byla – aby sdělovala téma, které je něčím živé a pro inscenátory i diváky naléhavé; a aby toto téma vyplývalo ze srozumitelného a působivě vystavěného děje a nebylo jen vyslovenou tézí. Je potěšlivé, že několik velkých a (nebojme se toho slova) lidsky angažovaných témat s osobním vztahem na letošní LCH opravdu bylo.
Nápadné je také hledání inscenačního přístupu k předlohám nezaloženým na dramatických situacích, předlohám epickým nebo dokonce nebeletristickým, případně vlastní autorská tvorba tohoto druhu.
Smutné je, že kvalita se objevuje spíše v inscenacích určených dospělým, zatímco inscenací pro děti jsme letos v hlavním programu mnoho neviděli.
Ukázalo se, že cesta nevede přes zapouzdření se v konvenci a netvořivém opakování toho, co jsme někde viděli, ani skrze experimenty za každou cenu a bez sděleného důvodu, přes pouhou snahu o zábavnost, ani přes formální naschvály.
Ukázalo se také, že současná loutka ve svých mnoha podobách je schopná sdělovat téma v jedinečné, svébytné podobě. A to je dobře nejen proto, že bez ní by nebylo Loutkářské Chrudimi, ale hlavně proto, že by bez loutek bylo chudší celé divadlo, v čele s jeho alternativní větví.
I proto je důvod těšit se na další LOUTKÁŘSKOU CHRUDIM – už šedesátou čtvrtou.
Nashledanou za rok!
V Chrudimi 5. 7. 2014
předseda odborné poroty Luděk Richter