S ohledem na politické a ekonomické aspekty historického vývoje v území ČR absentují v současnosti soukromé ekonomické zdroje v takovém objemu, který by umožnil redukci účasti veřejných rozpočtů na finančním zajištění veřejných služeb kultury. Parametry  ekonomické úrovně domácností v ČR neumožňují domnívat se, že náklady na podporu kultury či poskytování veřejných služeb kultury lze z větší části pokrýt zvýšením cen za zpřístupnění kulturních statků. V souvislosti s ekonomickými a dalšími okolnostmi individuálního života se však nelze domnívat, že nejsou-li potřeby účasti na kultuře lidmi v komunikaci s veřejnou správou deklarovány, tak neexistují.
Procento výdajů vykázaných jako výdaje na kulturu (dle platné rozpočtové skladby) z celkových výdajů veřejných rozpočtů je významnou informací, která umožňuje posoudit, do jaké míry věnuje veřejná správa pozornost vytváření podmínek pro dostupnost veřejných služeb kultury, péči o hmotné i nehmotné kulturní dědictví a vytváření podmínek pro tvorbu nových kulturních hodnot.