NF NKST 2014 — pozvánka na festivalové koncerty — 4. etapa
XV. SVATOVÁCLAVSKÝ KONCERT, STĚŽERY, KOSTEL sv. MARKA
NEDĚLE 28. září 2014 v 18.00 hodin.
Koncertu předchází mše svatá v 17.00 hodin.
*
POCTA ROKU ČESKÉ HUDBY 2014
Koncert pořádá Kruh přátel umění Evangelisty sv. Marka, o. s. pod záštitou Římsko-katolické farnosti Hradec Králové – Pražské Předměstí a NIPOS-ARTAMA Praha za finanční podpory MK ČR.
*
Výtěžek z tohoto benefičního koncertu bude věnován ve prospěch nových zvonů pro kostel sv. Marka ve Stěžerách. Koncert se koná v rámci 24. ročníku Národního festivalu neprofesionálních komorních a symfonických těles v roce 2014 – 4. etapa.
Mediální partneři: Radio Proglas, TV NOE, Stěžeráček, Nechanicko, Katolický týdeník.
Vstupné dobrovolné.
*
PROGRAM (změna vyhrazena)
J. Kř. Vaňhal: KONCERT F dur pro varhany a smyčce (Allegro moderato. Adagio. Finále. Allegro)
1739 – 1813
Varhany – MgA. Radka Zdvihalová
Pardubický komorní orchestr, dirigent – Otakar Tvrdý
MgA. Radka ZDVIHALOVÁ studovala hru na varhany na Konzervatoři v Pardubicích u prof. Josefa Rafaji a na HAMU v Praze u prof. Jana Hory. V současnosti vyučuje hru na klavír a varhany na ZUŠ v Pardubicích, Havlíčkova a na pardubické Konzervatoři.
*
SLAVNOSTNÍ UDĚLENÍ CENY MINISTERSTVA KULTURY 2014 ZA NEPROFESIONÁLNÍ UMĚNÍ V OBLASTI KOMORNÍ A SYMFONICKÉ HUDBY paní EVĚ ŠTRAUSOVÉ za její celoživotní činnost v hudebním managementu mnoha neprofesionálních institucí a propagaci české hudební kultury v České republice i zahraničí.
*
J.C. non Pappa: SOUTTERLIED
1510 – 1556
Š. Koníček: TŘI BALADY
1928 – 2006
E. Granados: GALANTE, ORIENTAL, ANDALUZA
1867 – 1916
Kytarový komorní soubor „QUINTETTO NOC MANDOLINO“ je neprofesionální komorní soubor, který datuje vznik své činnosti již od roku 1969. Má za sebou desítky koncertů, natáčel pro rozhlas i televizi a je stálým účastníkem Národního festivalu neprofesionálních komorních a symfonických těles, který každým rokem pořádá NIPOS-ARTAMA. Repertoár souboru je tvořen hlavně barokní hudbou, ale členové sdružení interpretují i skladby současných autorů, které jim byly věnovány.
Obsazení: Evžen Beitl – kytara, mandolina; Cyril Klučka – viola, mandolina; Tomáš Antušek – kytara; Jiří Gelný – kytara; Štěpán Mladý – dvanáctistrunná kytara
*
V. Lídl: SERENÁDA pro smyčcový orchestr (2. věta – Capriccio)
1935 – 2004
J. Suk: MEDITACE NA SVATOVÁCLAVSKÝ CHORÁL
1874 – 1935
PARDUBICKÝ KOMORNÍ ORCHESTR je neprofesionální smyčcový soubor. Byl založen v roce 1968 a sdružuje učitele hudby, bývalé profesionální hudebníky i hudebně vzdělané amatéry z Pardubického kraje. Za dobu svého působení vystoupil na stovkách koncertů a festivalů v ČR i v zahraničí. Repertoár je složen z hudby od baroka po současnost, orchestr uvedl 24 světových nebo obnovených premiér skladeb.
Dirigent Otakar TVRDÝ vystudoval hru na klavír,lesní roh a dirigování. Působil jako orchestrální i komorní hráč, vyučoval na konzervatořích v Praze a Pardubicích. Je Čestným členem České filharmonie.
*
V závěru koncertu společný zpěv SVATOVÁCLAVSKÉHO CHORÁLU
Svatý Václave,
vévodo, české země,
kníže náš, pros za nás Boha
Svatého Ducha! Kriste eleison.
Ty jsi dědic české země,
rozpomeň se na své plémě,
nedej zahynouti nám ni budoucím,
svatý Václave! Kriste eleison.
Pomoci my Tvé žádáme,
smiluj se nad námi,
utěš smutné, zažeň vše zlé,
svatý Václave! Kriste eleison.
*
Historie učí: „ROK ČESKÉ HUDBY 2014“
Vážené dámy a pánové,
nahodilý shluk skladatelských jubileí umožňuje jednou za desetiletí připomenout českou hudbu jako jedinečný kulturní komplex znamenající neopominutelnou hodnotu nejen v měřítku celosvětové kultury, ale i v celé historii umění. Idea ROKU vždy spojuje tvůrčí i reprodukční umělce k výrazným společensko kulturním projektům, protože hudební díla žijí pouze díky mnoha hudebníkům, kteří jim vdechnou život svým interpretačním uměním. V roce 2004 vstoupila Česká republika do EU a jako dar přinesla do tohoto kulturního prostoru i to, co jedině čeští hudební skladatelé a interpreti profesionální i neprofesionální sféry vkládají do svého umění. Je to jejich láska, mravní i společenské ideály, čímž dokazují, že česká hudba není odtržena od života. Otvírají tak posluchačům celý svět, který je nevyčerpatelně bohatý s hlubokými myšlenkami a ušlechtilými city.
Myšlenka prezentace české hudby se konala poprvé v roce 1904 na pražském Výstavišti, kde se konaly třídenní hudební slavnosti. Akcí „Český hudební festival“ dali tehdejší kulturní činitelé světu signál, že česká hudba je schopna takto velkorysé prezentace. V roce 1914 vypukla 1. světová válka. V roce 1924 proběhla velká oslava výročí B. Smetany v Brně pod patronací L.Janáčka, který podpořil „Festival soudobé české hudby“. Rok 1934 se zmítal v celosvětové ekonomické krizi. V roce 1944 byl neoficiálně slaven díky dirigentu Václavu Talichovi, který koncerty s českou hudbou (Smetana, Dvořák, Suk aj.) upozornil na přes 1.000 let trvající historii české hudby, čímž dokonce riskoval, díky 2. světové válce, svůj život. Rok 1954, 1964, 1974, 1984 byl vždy slaven velkolepě, s mohutnou propagací, kdy ze soudobé hudby byli prezentováni hlavně členové Svazu skladatelů, ale také Dvořák, Janáček, Martinů a další skladatelé i interpreti. Rovněž byla slavena také výročí institucí (Janáčkova filharmonie Ostrava – 1954, OSA – 1919), důležitá jubilea premiér koncertních i operních děl (21. 12. 1834 – Stavovské divadlo, premiéra „Fidlovačky“, 21. 1. 1904v Brně premiéra „Její pastorkyně). Rok české hudby 1994 se v záplavě tržních mechanismů nedokázal prosadit. Ale v roce 2004 se konala série vzpomínkových večerů, úvah nad českou hudební minulostí, přítomností i budoucností v globalizujícím se světě, jež je přehlcen odlišnými systémy a možnostmi. Sté výročí úmrtí Antonína Dvořáka 1. 5. 2004 bylo shodné s datem vstupu ČR do EU. Cca 90 významných výročí autorů, interpretů a organizací bylo podpořeno mnoha zajímavými projekty. Nelze však již očekávat, že pro budoucí ministry kultury a školství bude česká hudba prioritou. Nejdůležitější bude ,jaké projekty a vize budou naplňovat všichni aktivní a pasivní hudebníci v krajích České republiky v blízké i vzdálené budoucnosti.
ROK ČESKÉ HUDBY 2014 se stal naší přítomností. Reflektuje i výročí z folklorní a jazzové tradice František Sušil (*1804), E. F.Burian (*1904) i oblíbenou písničkářskou tvorbu J. Šlitra (*1924) a K. Kryla (*1944). Poprvé byla vzata záštita na Rokem ze zahraničí – Sir Simon Rattle, šéfdirigent Berlínské filharmonie. V roce 2014 a dalších (2024, 2034 atd.) záleží a bude záležet jen na lidech, milujících českou hudbu a kulturu, zda budou schopni předávat ji novým generacím a propagovat ji v širokém světě. Vedle mikrosvěta profesionálních umělců je nejdůležitějším pilířem pro uchování odkazu české hudby neprofesionální sféra, která vždy udržovala návaznost na přebohaté tradice, která byla a stále je tou nepostradatelnou perlou v celé hudební kultuře Evropy. Záleží jen na každém z nás, jak tohoto nádherného uměleckého bohatství využijeme pro sebe i pro další generace.
MgA. Magdalena Tůmová