KAM > Kulturní dimenze života seniorů
NIPOS > Kulturní dimenze života seniorů

Kulturní dimenze života seniorů

V těchto dnech dokončuje NIPOS první interpretaci výsledků dvouletého šetření Kulturní dimenze života seniorů v ČR. Byla provedena na základě matematicko-statistické analýzy dotazníků, které standardizovaným rozhovorem zkoumaly, jaké kulturní záliby má vybraný vzorek 500 seniorů ve věku nad 60 let. Respondenti pocházejí ze všech krajů a žijí ve 43 městech různé velikosti (od měst do 1 tis. po hlavní město Praha). Rovnoměrně byli zastoupeni muži a ženy. Další proměnnou veličinou byl sociální status. Třetina dotazovaných žije v zařízení pro seniory, víc než 50% žije bez partnera. Byli tázáni především lidé s vyšším vzděláním. Víc než 50% deklarovalo různé zdravotní potíže, z nichž velká část limituje jejich účast na kulturním životě. Přesto 84% z nich denně vychází. Většina (více než 90%) má k dispozici rozhlasový a televizní přijímač, 74% disponuje mobilním telefonem, pouze 8% má přístup k počítači a připojení na internet. Nejvíce se zajímají o přírodu, četbu a sledování rozhlasu a televize. Převažují pasivní zájmy. Sledováním televize denně tráví v průměru 4 hodiny. Nečekaným údajem je, že mezi v televizními programy seniory nejvíce zajímají zprávy, dále cestopisné pořady a počasí. Jen o něco méně času věnují poslouchání rozhlasu (2 až tři hodiny denně). Téměř polovina dotázaných má vnoučata do 15 let. Pouze malé procento se s nimi stýká častěji než 1x měsíčně. Nejčastěji si s nimi povídají, nejméně často s nimi navštěvují kulturní akce. Pouze 9% oslovených kvůli špatnému zraku nečte, ostatní si knížky kupují, půjčují od známých nebo půjčují z knihovny. Nečekaně byla frekvence všech tří možností stejná. Nejoblíbenějším žánrem jsou historické romány a cestopisy.

V další fázi šetření bude provedena kvalitativní analýza dat včetně nesmírně zajímavých výpovědí respondentů, co si myslí o postavení seniorů v naší společnosti a srovnány kulturní potřeby seniorů se stávající kulturní nabídkou. I to přinese zajímavá zjištění. Mohu dopředu prozradit, že např. kulturní zařízení nejčastěji nabízejí společenská setkání a tancem a přitom senioři je ve svých potřebách zařadili poměrně nízko. Také ve spokojenosti seniorů s vlastním životem, které vypovídá i o kvalitě jejich života, se objevují některá překvapivá data. Šetření by mělo také poukázat na objektivní kvantifikovatelné bariéry, které seniorům brání v širší účasti na kulturním životě ČR.